*muzika*
Příspěvky
Koncert Jethro Tull pod Hradem Loket, co tomu předcházelo a jak to nakonec všechno dopadlo - VI
7. 5. 2012
Ve štrůdlu se valíme nahoru z amfíku. Blaženost v srdci zůstává. Kerejsi hajzlik našel moje pivo a já zůstávám žíznivý. S Davidem usedáme k Davidovi do auta a jedeme domů. Před námi svítí veliké žluté leklé rybí oko. Měsíc. Usínám. Probouzí mě průvan. Oblíkám svetr, bundu, přikrývám se baťůžkem.
Obrana člověka kumštýřského, zvláště pak Nohavici.
6. 5. 2012
O jednom z mých oblíbených písničkářů, poetů a muzikantů nemůže být pochyb. Jaromír Nohavica mě svou zpěvnou invencí, poetikou i briskným humorem, ale, a to hlavně, citem pro naši řeč, navíc variovanou v různých krajových nářečích a patvarech, oslovuje už více než čtvrt století. Mnohokrát mi jeho písničkářství pomohlo řešit životní krize, zmatky v hlavě i milostné pobláznění.
Obrana člověka kumštýřského, zvláště pak Nohavici - intermezzo
6. 5. 2012
To byl tenkrát v osmdesátejch letech nějakej megakoncert v olomoucké Sigmě. (Mám na mysli hotel – kavárna + sál.) Přímo naproti nádraží. Ten koncert byl mnohačetný co se týká účasti kapel. A byl nádherný. Během různých vystoupení jsem vždycky vyběhl vyhlížet kluky z Nerez.
Vzpomínka na člověka kumštýřského, zvláště pak Nohavicu.
6. 5. 2012
První a taky poslední setkání (ruka k ruce, tělo k tělu) jsem s Jaromírem Nohavicou zažil někdy v polovině osmdesátých let na fesťáku v Hradci nad Moravicí. Hráli tam i Nerez. Při čekání na jejich vystoupení jsem tehdy, v průběhu vandru po Jeseníkách své souputnici Janě skočil do nejbližšího šenku pro pivo. Stoupnu do řady, a za mně se zařadil i Nohavica.