Virťa sobě

Určitě jste ji už někdy potkali. Tváří se jedovatě fialově, potkat ji můžete v různých odstínech podle vlhkosti či místa růstu, odfrknete a jdete dál. To ovšem děláte velkou chybu. Lakovka ametystová totiž patří mezi houby jedlé a celkem dobře využitelné v naší kuchyni. Pro svou malou velikost ji samostatně asi používat nebudete, ale výborně se hodí do houbových směsí, ať už při přípravě smaženice, omáčky, nebo pod maso. Ve směsi není špatná ani v kyselém nálevu, pěkně nám zakřupe. Samostatně jsem je do nálevu nezkoušel, ale myslím, že by asi nebyla úplně ideální díky své méně výrazné chuti.

Jelikož roste od června až do listopadu, je výborným přídavkem směsí hlavně v období slabšího výskytu hub, celkem je díky své barvě nezaměnitelná, i když snad si ji někteří houbaři spletli s helmovkou ředkvičkovou (Mycena pura), která je ovšem v barvě méně výrazně fialová, měnící se až do bíla, působící skelnatě. Houbička je to vodnatá a páchne silně po ředkvičkách. Původně byla brána jako jedlá houba, v poslední době, z důvodů nějakých otrav se helmovka již nedoporučuje sbírat a je označována za jedovatou.

Pokud ale jednou poznáte lakovku, myslím si, že splést si ji může jen naprostý ignorant, dle mého úsudku je naprosto charakteristická. Potkat ji můžete ve všech typech lesů, stejně tak i v parcích, nebo zahradách. Vyskytuje se povětšinou ve větších společenstvích a díky tomu, že ji mnoho houbařů nevyužívá, je reálná šance, že si s ní obohatíte směsi ve vaší houbařské kuchyni.

!!!Tato kategorie si v žádném případě nehraje na mykologickou poradnu, ani na vědecké pojednání, k tomu slouží klasické atlasy hub, jde pouze o nezávazné povídání "šialeného hubára" a všechna má poučení a rady, případně určení druhu jsou naprosto bez záruky a jen na vlastní nebezpečí!!!