Ležáky - 75 let od vyhlazení obce - nezapomínejme!!!
24. 6. 2017
Vím, a pamatuji si již ze školních let, že neustálé a jednostranné připomínání historických událostí může v mnohých z nás vyvolávat nechuť, případně až odpor, obzvlášť pokud je historie servírována pouze z jednoho úhlu oficiálního pohledu. Přesto zcela jistě existuje pár tragických milníků, které si je třeba připomínat neustále, nejlépe v čisté a syrové podobě, oprostěné od všech ideologií světa. A jedno z nich je násilí na lidech, pokus o totální vyhlazení, genocida. Jak marné je někdy připomínat si tyto tragédie, staré tři čtvrtě století, když na nás z rubriky "Ze světa" vyskakují nové a nové tragédie dnešní doby. Mnohdy, jako by se historií inspirovali. Ale možná právě proto nesmíme zapomenout na to, co dokáže zpupnost mocných ve víru historických událostí a jak mnohdy i malý pocit nadřazenosti a moci může vést k velkým křivdám a násilí.
I proto se v neděli 25. června 2017 koná v NKP - Pietní území Ležáky vzpomínka u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce nacisty. Hned ráno proběhne u muzea celebrovaná mše, v 10:00 oficiální uctění kladením věnců u pomníku "Kniha obětí", se čtením jmen zavražděných účastníků nacistického masakru obyvatel Ležáků, symbolickým zapálením "Ohně (bez) naděje" a závěrečným seskokem vojenských parašutistů do prostoru u mohyly. Ředitelka památníku Lidice, pod nějž Pietní místo Ležáky" dnes patří uvítá mezi hosty i státního tajemníka u MO Petra Vančuru, předsedu Československé obce legionářské Pavla Budinského, za Český svaz bojovníků za svobodu promluví jeho předseda Jaroslav Vodička.
Video upoutávka Národní kulturní památky Ležáky
Ležáky - krátce z historie:
Malá osada, ležící na Chrudimsku u obce Miřetice byla poprvé zmíněna v zemských spisech na konci 18. století. Dostala název podle potoka Ležák, případně mlýna Ležák, který se datuje již k počátku století osmnáctého, v té době vznikl i rybník "nade mlejnem" téhož jména. Posléze se k mlýnu přidružilo i pár stavení, celá osada ve své historii nečítala více, než devět obydlí. Celou svou historii koexistovala ve spolupráci s okolními obcemi, ale hlavně, díky mužské populaci, pracujícími jako kameníci, s okolními kamennými lomy - lom Hluboká a lom Černík se později stanou součástí ležácké tragédie. Ženy z Ležák byly proslulé svými výšivkami, v období žní si rodiny vypomáhaly pracemi u okolních sedláků.
V roce 1942 měla osada devět budov s padesáti čtyřmi obyvateli. Do té doby poklidný život obyvatel Ležák se propojil s osudy příslušníků československé armády ve Velké Británii Alfrédem Bartošem, Josefem Valčíkem a radiotelegrafistou Jiřím Potůčkem patřící do skupiny s krycím názvem "Silver A". Tyto vojáky dopravil na protektorátní území britský letoun Halifax, mající na palubě i další známé osoby západního odboje - Skupinu "Antrophoid" (Jozef Gabčík, Jan Kubiš) - která měla za úkol uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jiří Potůček, zpočátku vysílající se svou vysílačkou "Libuší" z lomu Hluboká u Dachova, jen kousek od osady Ležáky, postupně měnil místa působení, aby nakonec přes lom Hluboká dorazil až do ležáckého mlýna, kde mu byl poskytnut azyl v prvním patře. Po atentátu na Heydricha 27. května 1942 , uskutečněným Gabčíkem a Kubišem, za spolupráce s Valčíkem a dalšími, vyhlašuje K. H. Frank, přebíraje vládu nad protektorátem Čech a Moravy výjimečný stav, jehož konečným výsledkem je nejen vypálení Lidic, ale o čtrnáct dnů později i Ležák. Nedaleko Zámečku nacisté zavraždili hned první den 34 obyvatel Ležáků - 18 žen a 16 mužů. V dalších dnech zastřelili dalších více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů, včetně zbylých sedmi obyvatel Ležák. Děti odvlekli do Prahy a posléze poslali do internačního tábora v Lodži.
Psáno pro 
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
