Děckej sen
Kočka sedí na zápraží v stínu,
přede malým dětem sen,
sen o pohádce,
o rozmarýnu,
na každý den jeden.
R.: O princezně, která usla v růžích,
princ za ní koně pohání,
zlehka ji políbí a procitá,
láska vítězí.
Dítě se šťastně usmívá,
va spánku se zavrtí,
příběh ten prostý
sám prožívá.
R.: Honza ja hloupý - to je zdání,
vždyť přece nad zlem vítězí,
drak už se bojí, že ho přemůže
chytrost konání.
I když dítě roste rádo spává,
a sny se s věkem mění,
princezny nejsou
a ráno vstává
s hrdiny knížek svých.
R.: Na dlouhou pouť se vydává,
s kapitánem Nemem je sám.
Moře a oceány proplouvá
hlubokých vod král.
A tak vzniklo moje poznání,
že kočky prý předou sen,
a nebo báby,
když do svítání
nespí a předou len.
R.: Sen, to je pohádka co slýcháš,
nebo znáš z nocí minulých,
sen, to je všechno, co se zdává nám
v nocích prospaných.
na ...na....na....na.......................................
Pro hnidopichy, kteří mají pocit, že děckej se má psát dětskej, tak ano, mají pravdu. Prostě a jednoduše - není to chyba ani překlep. Tak se ta písnička jmenuje!