Jak se nám vymstilo kouření a na Davidova slova došlo.
Celou francouzskou cestu nás David nezištně nabádal a varoval: "Lidi nekuřte, je to nezdravý, smrdí to a vůbec". Chvíli jsme na to konto žertovali, chvíli se nechali vytáčet - obzvlášť já, jsem po těch letech života dost háklivej na to, aby mi někdo kecal na starý kolena do života, chvíli to neposlouchali. Jak se říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ..... to utrhne.
Že na úzké nudli, po které vede cesta do Quiberonu i zpět, byla zácpa, to jsem už psal. Ale při návratu byla fakt strašně hustá. Dlouhá, ujelo se pět kroků a nic, a pět kroků a zase nic a tak pořád dokola, až jsem to nevydržel, ubalil si cigáro a vyhrkl: "Já na to seru. Já jdu pěšky. Budu tam dřív než vy. A ještě si zapálím. Kdo to má tady vydržet." Monika se toho chytla, a že jde se mnou. Vyskočili jsme tedy z auta, labužnicky potáhli, jednou dvakrát, když v tom ...
No, celá řada se dala do pohybu, a nejen na dva metry, ale pořád jeli, zrychlil jsem trochu krok. To zřejmě zpanikařilo Moniku a ta vyrazila úprkem za autem. V hlavě se mi honily myšlenky: "Kašli na to, šak tě tady nenechaj," ale když vidím ´vznešené´ Mončiny poskoky vpřed, odhazuji taky své cigáro a uvádím své zničené tělo do pohybu. Auta už jedou bez zastavení, cesta se uvolnila, ale Pavel nezklamal. Při nejbližší možné příležitosti odstavuje auto v bočním pruhu. Uff, už budeme u něj. Ale co to??? Auto před námi poskočí vpřed. A zase stojí. Pavel má nějak moc lehkou nohu na plynu. Nebo že by nám to dělal schválně? Tomu teda nevěřím.
Když se to ale opakuje potřetí, je to jasný. Známe to. Laciný blbý fórky. Takhle zradit kamarády a nechat se nahecovat ostatními. Už to slyším: "Ujeď jim. Bude sranda. Ať se trochu projdou, když nás zdržujou. Oslaď jim to cigáro. Nemohli to vydržet?"
Nakonec nás ale milostivě naloží a můžeme jet dál. Kouknu po sousedech, vzadu z toho mají pořád druhý vánoce, ale Monika je už v klidu, Pavlík v pohodě, jako vždy. Dokonce na nás chvíli i vykouklo sluníčko, a já, pokud to moc na cestě necuká, dopisuji svůj deník z cest.
Pohoda na cestě.
