koncert
Pořád leje. Jsme v Lorient. Pomalu se balí předchozí kapela, nikomu se nám moc nechce. Monča s Mírou mají trochu trému, já to téměř nevnímám.Poslední přípravy, skládám si noty podle playlistu naše stejdž (čti stage) se konečně uvolňuje, zvučíme. Začíná festovní slejvák. Konečně je vše nachystáno a o půl desáté začínáme hrát.
V pravidelných vteřinových intervalech mi bliká na noty žluté světlo. Jinak mi nesvítí skoro nic. Takže je to hustý, vteřinu vidím a vteřinu ne. Přesto se mi daří alespoň přibližně vylhat z obávaného sóla ve skladbě "Camel". Přichází "Podivná tanečnice", dialog s flétnou. Občas se ale mění na monolog flétny, Pavel mě neslyší v odposlechu a má strach, jestli vůbec hraju. Při poslechu nahrávky druhý den zjišťuji, že měl pravdu. Uprostřed druhé skladby mě už zvukař vytáhl a zvuk se vyrovnal. Přichází Móňa s písničkou "A Passion Play" (Bureska) a zpívá jak o dušu. Mrknu na ni, nervozita spadla, je to dobrý, užívá si to. Jen ty odposlechy. Příště to musíme doladit se zvukařem.
Poryvy větru a deště dobývají naši stejdž. Ale my, jako praví pionýři české, bretaňské, irské, keltské a jiné muzikantské směsky vytrváme. "Po polích" jsem se šel projít ve chvíli, kdy jsem úplně zapomněl, jak jsme se domluvili na dialozích v písničce "Po polích". Vůbec jsem nevěděl, která bije a kdo má hrát kdy. Ale myslím, že jsme to s Pavlem lovili oba. Jedinej, kdo se trefil do svého nástupu byl Peťa, ač jsem mu dával před koncertem pouze třicetiprocentní šanci. To byla teda blamáž. Ale diváci, oslněni Mončiným zpěvem, jistojistě nic nepoznali. Bylo to jenom takové jiskření mezi námi. Prostě dobrodružství se vším všudy. Co by taky člověk chtěl. když přebírá na tři zkoušky houslový party!
Po pětipísničkovém setu irských bardů P + P (Plaváček s Davidem) jsme dohráli ještě tři písničky, Monika se odvázala, bylo cítit, jak se zpěvem a celou muzikou baví. Bavili se i posluchači, kteří přes vydatný dášť povzbuzovali před pódiem. Asi jediný, kdo se nebavil, byl zvukař. Měl nervy, aby se mu úplně nerozmočil nebo nezkratoval aparát. Ale to je asi docela pochopitelné. Co za počasí nám přinese další koncert. Bude to zase taková deštivá, uplakaná smršť, nebo pouze hudební na pódiu?
Před koncertem skládám noty do správného pořadí, a světe div se, od vedlejšího stolu po mně kouká sličná Bretoňka. Balím si cigáro a házím taky oko, abych nebyl za suchara. Pár slov, když se loučí, nechává nám cigaretový tabák na balení. Tak jsem si domýšlivě myslel, že teda jako se jí asi líbím, nebo co, ale asi jí jenom nechutnal. Byl totiž pepermintovej. (Večer na koncert už nepřišla.)
Zde vám nabízím ukázku skladeb kapely v mp3 uložené u mně na smetišti. Když si kliknete na obrázek CD, dostanete se ke konkrétnímu albu. V klídku si je spusťte, či stáhněte a poslechněte. Obě CD jsou nahrané v období 2004 - 2006, což samozřejmě už neodpovídá dnešnímu složení kapely, nové CD Jull Dajen je ve fázi dolaďování a cizelování. Ve chvíli, kdy nám David zpracuje konečně nahrávky z letošního Lorient (z koncertu dnes popsaného i z druhého úterního), připravím je pro vás stejným způsobem. Takže držte palce, ať si David pospíší! ;oD
