Le Mont Saint-Michel.
Příjezd k Mont Saint-Michel.
Trocha historie nikoho nezabije, říká se. Pokud vás jo, tak mi dejte vědět a já vám potom zahraju na funuse.
Začalo to tím, že Bůh stvořil zemi. A na ní místo, kde je v době přílivu až patnáct metrů vody a při odlivu tekuté pískoviště. Někdy i deset až patnáct kilometrů směrem do moře. A uprostřed toho kopec. Žulový kopec. Hora. Ostrov. Přílivový ostrov. Od poloviny devatenáctého století umělý poloostrov, neboť byl spojem s pobřežím náspem.
Již v keltských dobách byl ostrov uctíván jako jeden z "mořských hrobů", kam odcházely duše zemřelých. Takže v dobách římských dostal ostrov název Hrobová hora. Pak se ale, dle věrohodné legendy, biskupovi v nedalekém Avranches, svatému Aubertovi (to ještě svatým nebyl, ale v této chvíli už na to měl náběh!) ve snu zjevil archanděl Michael a přikázal mu, aby na vrcholku hory postavil chrám. A jak se říká, muselo dojít i na přísloví: Chytrému napověz, hloupého trkni. On totiž Aubert zpočátku neudělal nic. Nějak se mu ten sen nepozdával. A tak musel Michael přijít znovu. A zase nic. Až teprve potřetí, když mu poklepal na čelo, Aubert procitl a uvěřil. Jal se postavit kostelík, který se stal základem dnešního opatství. A to se odehrálo v roce 708 - 9, letos se chystají veliké oslavy - 1300 let trvání.
V chrámu v Mont Saint-Michel.
Zásadní posun přišel v roce 966, kdy Richard I. - vévoda z Normandie - daroval kapli benediktinům. Ti zde založili opatství a vystavěli románský kostel. V 11. století vybudovali ve skále soustavu krypt a první klášterní budovy na severním úbočí hory. O sto let později se rozrostl komplex budov na západní a jižní stranu ostrova. Když francouzský král Filip Augustus ve třináctém století dobyl Normandii, vznikla potřeba klášter rozšířit, což odstartovalo gotickou éru opatství. Vznikly první dvou a třípatrové budovy kláštera a refektáře. Po vypuknuté stoleté války bylo nutno klášter ochránit a proto byly vybudovány vojenské budovy s opevněním. To ochránilo klášter po celou dobu třicetiletého obléhání, takže nebyl nikdy dobyt. Mont Sain-Michel se tak stal symbolem národního odporu a francouzské identity.
V patnáctém století byl románský opatský chrám přestavěn, z převážné části ale zůstala podoba kostela románská, pouze románské kněžiště bylo nahrazeno okázalým gotickým. Mont Sain-Michel se stává významným vzdělanostním centrem a poutním místem, který přitahoval věřící z celé západní Evropy.
V klášteře Mont Saint-Michel.
V osmnáctém století nasadila krutou ránu opatství francouzská revoluce Napoleonovo císařství. Za vlády Napoleona Bonaparta dostal ostrov název Ile de la Liberté (Ostrov svobody). Opatství bylo zrušeno a celý komplex sloužil jako věznice až do roku 1863. O jedenáct let později se Mont Saint-Michel na nátlak stává národní kulturní památkou.
V roce 1966 k 1000 výročí založení opatství bylo svaté místo vráceno zpět k svému duchovnímu účelu. Ostrov, záliv i klášter jsou od roku 1979 zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Tuto památku ročně navštíví přes 3 miliony lidí. V roce 2001 se zde usadili bratři a sestry Mnišského bratrstva z Jeruzaléma, kteří by mu, jako zdejší duchovní správa s místními nadšenci, rádi vrátili jeho charakter poutního místa a propojili ho s jinými svatomichalskými památkami v Evropě.
Krby v Mont Saint-Michel.
Průhled komínem v Mont Saint-Michel.
Klášterní výtah v Mont Saint-Michel.
Tekuté písky u Mont Saint-Michel.
Jull Dajen pod Mont Saint-Michel.
