Péťa.
Péťa v táboře, na své boty může už jenom vzpomínat. V pravo podle palce odhaduji mou ruku na krku kytary ...
Z Virťova deníku:
1. 8. 2008
... Navigace nás po půlnoci zavedla na placenou dálnici, spánek paráda, jenom malej spacák - mumie, připadám si jak v rakvi. Je tam voda, záchody, umývám si palici, ráno vytahuji kytaru a hraji pár pěsonek. Začínám Gagarinem!!!
Pak už vyjíždíme. Jsme asi tři sta kiláků od Lorient, na hranicích s Bretagní. Platíme 2,70 eur, což je za ten komfort zadarmo. Hledáme supermarket, je potřeba doplnit zásoby.
V noci jsem už po Péťovi řval. Snad ani po těch pár pivech nemohl být tak opilý, mám podezření, že si s námi hraje jako kočka s myší. On se ale ráno tváří, že si nic nepamatuje. Stavujeme se na odpočívadle, kde Peťa ztratil botu, nic tam ale není.
Péťa bere telefon a říká: "Já mu zkusím zavolat. Ty boty jsou památeční. V těch jsem hrál už před patnácti lety v Rockcafé!" Vezme telefon a slyšíme: "No já Tě zdravím! Víš ztratil jsem botu. Pomoz mi. No, tu, co nosí štěstí." Hledím na něho jak puk, on pokračuje: "Víš kde jsme? Vidíš mě? Jo, a ji nevidíš? Taková černá. Jo tak, že je to moc malý? Ty vidíš jen velký věci, jo, chápu ...." Začínám se bavit. "Zapálil jsem Ti dvě svíčky, tak ses taky mohl trochu víc snažit!" Končí Péťa vyčítavě.
Holt Pán Bůh nemá prostě na takovýhle maličkosti čas, ten se musí starat o větší věci. Hlavně ať nás neopouští, až ho bude doopravdy třeba.
..........................................................................................
Ještě v noci Peťa prudí, pořád chce pít. Nedaří se nám ho zklidnit, tak ho s Pavlíkem posíláme nakoupit pivo do baru na odpočívadle. (Tam samozřejmě nic není, jenom záchody a umývárka). Do toho se chytá Monika, dává Peťovi padesátku, ať koupí těch piv šest. Když se Petr odpotácí, vyhrkneme: "Co blbneš? Vždyť ty prachy ztratí a stejně koupí hovno!" A to doslova a do písmene! ;oD
Smích, zabili jsme dvě mouchy jednou ranou, naletěli oba.
.........................................................................................
Když jsme odpoledne v kempu vystěhovávali auto, bota se objevila vzadu mezi zavazadly. Jenže Petr mezitím tu druhou vyhodil. Takže měl zase jenom jednu.
