*Olomouc*
Příspěvky
Michalské schody a Michalský výpad.
17. 5. 2012
Hned vzádu, doleva, za Primavesiovic vilou, jsou schody. A nejsou to schody ledajaké. Vedou totiž k hradební věži, postavené snad v polovině osmnáctého století, zvané Michalský výpad. Je to čtyřhranná (to nakonec vidíte) stavba, uprostřed hradeb, účelu pravděpodobně obranného, hlásného, či "vyhlídkového", která pokračuje dál za opevnění do Bezručových sadů.
Kostel sv. Michala
17. 5. 2012
Když vyšplháme z Michalského výpadu nahoru na nejvyšší návrší vnitřního města, dostaneme se ulicí Na hradě na Žerotínovo náměstí. Po levé straně budeme obcházet kostel svatého Michala, který je součástí někdejšího dominikánského kláštera. Pokud se nemýlím, ten vznikl snad již ve třináctém století.
Areál dominikánského kláštera, při kostele sv. Michala.
17. 5. 2012
Žerotínovo náměstí v pohledu od kostela svatého Michala, nalevo bývalý dominikánský klášter, později kněžské lyceum, dnes patřící Cyrilometodějské teologické fakultě UP, v pozadí jeden z měšťanských domů, svého času proslulý restaurací U bakaláře.
Tajemná Olomouc, aneb Olomouc, jak ji neznáte.
17. 5. 2012
Když jsem před rokem při návštěvě rodičů v roztržitosti šáhl po knize a vybaloval ji z tašky až v Praze, zjistil jsem, že se mi dostala do rukou knížka od autora velmi fundovaného, neboť kdo by mohl mít lepší přehled o zákoutích staré Olomouce, než člověk shlédající na město s výšin věže chrámu svatého Mořice. Ne, nejedná se o zvoníka od Matky Boží, ale o "papá" Schindlera, varhaníka, violistu, zakládajícího člena Moravské Filharmonie, ale hlavně pro mě o otce mého spolužáka a šéfa kůru u sv. Mořice.
Antonín Schindler přichází potřetí s Tajemnou Olomoucí
17. 5. 2012
Publikace vlastivědného charakteru jsou již několik let velmi vyhledávané a každý autor, který má k minulosti měst, a obcí co říci, je širokou čtenářskou obcí vnímán jako osoba zasloužilá. V této roli se opět v těchto dnech ocitá olomoucký varhaník, kampanolog a muzikolog Antonín Schindler. Důvodem je především jeho publicistická činnost, která se čas od času promění ve vydávané dílo. V Schindlerově případě jde vždy o knihu Tajemná Olomouc. Právě nyní vychází její třetí díl. Několik dní před plánovanou autogramiádiou ve Votobii jsme se na mořické faře u prof. Antonína Schindlera zastavili. Byl k nám vstřícný.
Něco vzpomínek nejen na "papá" Schindlera.
17. 5. 2012
Na profesora Schindlera nelze vzpomínat jinak, než s láskou a mimořádnou vřelostí. Jelikož to byl dlouholetý kolega mého táty - seděli spolu u jednoho pultu v sekci viol Moravských filharmoniků, setkal jsem se s ním již velmi brzy. Tato dětská setkání však nebyla pro mě příliš určující. Teprve v deváté třídě mi uvízla první vzpomínka, paradoxně ovšem ne přímo na něj, ale na jeho dceru, která se později stala jednou z mých velkých kamarádek.
Článek na stránkách Univerzity Palackého u příležitosti udělení čestného doktorátu 13. května 2005 prof. Antonínu Schindlerovi
17. 5. 2012
A. Schindler se narodil 24. 5. 1925 ve Dvorcích v okrese Bruntál, kde jeho otec působil jako předseda soudu. Když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Krnova, kde žil a vyrůstal do roku 1938. Po „mezistanicích" v Prostějově a Brně se rodina natrvalo usadila v Olomouci. Po absolvování Slovanského gymnázia vystudoval v Brně Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor hudební věda a dějiny umění. Posléze prošel studiem varhanní hudby u profesora K. Waltera ve Vídni.Od roku 1945 žije a pracuje v Olomouci. Je spoluzakladatelem Moravské filharmonie, kde působil 40 let jako houslista, violista a varhaník. Je činný také ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, kde se zasadil o záchranu hradu Sovince.